Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Široký děložní vaz (lat. ligamentum latum uteri) je široký záhyb pobřišnice, který spojuje postranní části dělohy se stěnami a dnem pánve. Viz také děloha, vazy.

Vazy (lat. ligamenta) jsou tuhé provazce husté vazivové tkáně, které: buď navzájem spojují dvě kosti, obvykle v blízkosti v kloubu; v takovém případě vazy slouží ke stabilizaci kloubů, vedení jejich pohybů a omezení jejich rozsahu; nebo slouží jako opora vnitřních orgánů – například vazy trávicího traktu udržují orgány, jako jsou játra, střeva či žaludek, v břišní dutině na správném místě; u žen silné vazy ukotvují dělohu na správném místě v pánevní dutině. Vazy jsou podobné šlachám v tom smyslu, že oba typy struktur jsou tvořeny pojivovou tkání. Rozdíly mezi nimi jsou ve spojeních, která v rámci pohybového aparátu vytvářejí: zatímco vazy spojují jednu kost s jinou kostí, šlachy spojují sval s kostí. V závislosti na své funkci mohou mít vazy různé tvary: může se jednat o široký pruh, tenký „provázek“, smyčku či jiné specifické tvary. Obrázek: Šlachy a vazy v kolenním kloubu – schematický nákres. V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com). Viz také šlachy, pohybový aparát.

Normální váha je tělesná hmotnost považovaná za „normální“, průměrnou nebo požadovanou. Podle definice Světové zdravotnické organizace má normální váhu dospělý člověk, jehož index tělesné hmotnosti (BMI) je v rozmezí 18,5–25. Pozor: Výše uvedená definice platí pro dospělou populaci. Pro děti a dospívající je potřeba používat speciálně upravený BMI pro tyto skupiny populace, který (na rozdíl od dospělých) zohledňuje i jejich věk a pohlaví. Bližší informace najdete v pojmech růstový graf: BMI, dívky a růstový graf: BMI, chlapci. Druhou možností, jak zjistit, v jakém percentilu se nachází konkrétní dítě, je použít on-line kalkulačku na některém z důvěryhodných webů. V češtině se taková kalkulačka nachází například na webu vyzivadeti.cz. Viz také tělesná hmotnost, podváha, nadváha, obezita.

Děložní tělo (lat. corpus uteri) je široká horní část dělohy, která je tvořena především silnou vrstvou svaloviny (myometria).

Děložní dno (lat. fundus uteri) je horní okraj děložního těla. Navzdory svému názvu děložní dno není orientováno dolů, naopak se vyklenuje směrem vzhůru.

Děložní sliznice je jiný název pro endometrium. Viz také děloha, sliznice.

Děložní adnexa neboli děložní přívěsky (lat. adnexa uteri) je společné označení pro vaječníky, vejcovody a některé další struktury, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti dělohy.

Rakovina děložní sliznice je lidové označení pro karcinom endometria. Viz také rakovina, děložní sliznice.

Screening rakoviny děložního čípku neboli cervikální screening je screeningový program zaměřený na vyhledávání časných stadií karcinomu děložního hrdla. Cervikální screening provádějí ambulantní gynekologové. Každá žena od 15 let věku má v České republice nárok na preventivní gynekologickou prohlídku, která je jedenkrát ročně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. K této prohlídce nepotřebuje žádanku od svého praktického lékaře ani od jiného lékaře; stačí se telefonicky objednat ke svému ošetřujícímu gynekologovi. Cervikální screening je prováděn cytologickým vyšetřením stěru z děložního čípku, který gynekolog odebere při preventivní prohlídce. Odběr stěru je jednoduchá metoda, která trvá asi 10 minut a zahrnuje jen o málo víc než vyšetření pochvy. Buňky z děložního čípku jsou odebrány pomocí malé špachtličky či kartáčku. Odebrané buňky pak lékař pošle do jedné z akreditovaných cytologických laboratoří, kde mezi nimi odborníci pod mikroskopem hledají změněné buňky. Výsledek vyšetření pak laboratoř pošle zpátky ošetřujícímu gynekologovi. Viz také screening, rakovina, děložní čípek, karcinom děložního hrdla, screeningová cytologie.

Zánět děložní sliznice neboli endometritida je obvykle způsobena infekcí v děložní dutině. Může být způsobena chlamydiemi, bakteriemi vyvolávajícími kapavku či tuberkulózu, nebo i bakteriemi žijícími normálně v pochvě. Endometritida se častěji vyskytuje po potratu nebo porodu. Častější je rovněž po dlouhém porodu nebo císařském řezu. Riziko vzniku endometritidy je vyšší po téměř jakémkoli zákroku, který se provádí přes děložní hrdlo. Mezi takové zákroky patří dilatace a kyretáž, biopsie děložní sliznice, hysteroskopie, zavedení nitroděložního tělíska (IUD) a porod (spíše po císařském řezu než po vaginálním porodu). Endometritida se může vyskytnout současně s jinými pánevními infekcemi, viz hluboký pánevní zánět. Viz také zánět, děložní sliznice (endometrium). Pozor: Endometritida není totéž co endometrióza!